V roce 2001 jsem absolvovala základní kurz Silvovy metody, který mi umožnil pochopit, že naše myšlení má velký vliv na to, jak si tvoříme svůj život a že je v nás ukryto daleko více schopností, než jsme si schopni sami připustit.

V letech 2002-2005 jsem studovala arteterapii na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně a pod vedením Magdy Olivové a Pavly Rosůlkové jsem prošla mnoha desítkami arteterapeutických technik, což mi vytvořilo základnu pro mou vlastní arteterapeutickou praxi.

Arteterapii jsem dále prohlubovala ve výcviku arteterapeutky Beaty Albrich (2004-2005), která mě velmi inspirovala a ukázala mi, že arteterapie se dá dělat různými způsoby a že arteterapeut může být laskavý, podporující a inspirující člověk.

V roce 2003 jsme s kolegyněmi Ivou Kratochvílovou a Veronikou Vaškovou založily neformální sdružení Artemuza, které se zaměřuje na pořádání arteterapeutických kurzů pro odbornou i laickou veřejnost.

Od roku 2005 vyučuji společně s kolegyní Ivou Kratochvílovou arteterapii na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně formou arteterapeutických workshopů.

Během let 2003-2007 jsem prošla devíti kurzy životní filozofie Principy života, která ovlivnila můj přístup vztahování se ke světu a uvědomění si své role v něm, zvláště pak otázku vlastní zodpovědnosti za vše, co se mi v životě děje. Myšlenky této filozofie ráda uplatňuji ve své terapeutické praxi.

V letech 2004-2009 jsem vystudovala obor andragogika na Univerzitě J. A. Komenského. Toto studium mi dalo spoustu užitečných a praktických znalostí pro práci s dospělými lidmi, zvláště pak pro mou lektorskou činnost.

Během let 2005-2008 jsem absolvovala komplexní výcvik v systemické psychoterapii Umění terapie (ISZ Praha) v rozmezí 750 hodin a mám pocit, že jsem si nemohla vybrat lépe. Tento výcvik navázal na mé předchozí zkušenosti a svou filozofií dobře zapadl i do mého pohledu na svět, který se odráží v mé práci s klienty. Tím je hlavně podpora zdrojů klienta, konstruktivní řešení problémů, převzetí zodpovědnosti za tvorbu svého života a přijetí toho, že každý člověk může vnímat realitu jinak a má na to právo.

Ve své terapeutické i arteterapeutické praxi chci klienty podporovat v hledání cest ke spokojenému životu, ale také k přijetí sebe sama i okolí se „zdánlivými“ chybami a nedostatky. Domnívám se, že všechno má svůj smysl a my se můžeme snažit ho nahlédnout a pochopit.

V osobní rovině mě hodně zajímají relaxace a meditace a to je cesta, kterou chci rozvíjet pro svůj osobní růst a následně ji uplatňovat i ve své profesi.