Obrazy duše

Daan van Kampenhout

Autor knihy důkladně zkoumá dynamiku Hellingerovy systemické práce z hlediska tradičního šamanismu.

Brožovaná / 171 stran
195 Kč, v našem eshopu 175 Kč

Autor této knihy Daan van Kampenhout si dlouho a vydatně dopisoval s Bertem Hellingerem na téma vztahu mezi šamanismem a rodinnými konstelacemi. Myšlenky probírané v jejich korespondenci se staly základem pro knihu Obrazy duše, v níž autor důkladně zkoumá dynamiku Hellingerovy systemické práce z hlediska tradičního šamanismu.  Opírá se o duchovní principy, které jsou základem jak šamanské praxe, tak rodinných konstelací, a přináší množství praktických poznatků a podnětů jak pro účastníky, tak pro lektory systemických konstelací. Teoretické výzkumy ilustruje příklady sezení s klienty a skupinami, osobními zkušenostmi a zážitky z obřadů, jichž se zúčastnil v indiánských rezervacích v USA, a příhodami z vlastních studií tradiční medicíny a šamanismu.
  Daan van Kampenhout, narozen 1963, studoval u tradičních šamanských učitelů z různých kultur. Od roku 1986 vyučuje a přednáší o šamanismu mezinárodně. Od roku 1993 praktikuje šamanské rituály. Je autorem tří knih a mnoha článků o tradičních a současných šamanských postupech. 

Ukázky z knihy Obrazy Duše: 

„Prostor se stává miniaturním vesmírem, v němž jsou potenciálně přítomny všechny potřebné duchovní síly, na které se lze obrátit. Šaman se rozhodne, které duchy požádá, aby na klientovi zapracovali. Klient vyjde z rituálu a už není, kým byl dříve. Dotkli se ho duchové a tímto dotekem se změnil . Síly stvoření jeho život doslova obnovily. Někdy trvá hodiny, dny nebo týdny, než zhojení projeví ve všech aspektech klientova života, ale když je po obřadu, je hojení hotovo. Pokud bylo úspěšné, je problém odstraněn, ale kdyby nebylo, obřad se nebude opakovat, neboť duchové již udělali vše, co udělat mohli. K hojení zde nedochází postupně jako při terapeutickém procesu, hojení v šamanismu je jednorázovou záležitostí, okamžitou a bezprostřední.“

(…)

„V šamanském prostředí se uvažuje, že je-li nemocen jeden člověk, je potřeba zhojit celý rodinný systém a společenství, čili že by bylo nanic zvát na obřad pouze klienta. Celé společenství musí být přítomno, aby jeden každý mohl být zhojen, a všichni jsou zváni, aby se dostavili a zúčastnili se. V průběhu hojivého obřadu se všichni modlí jak za klienta, tak za své vlastní bolesti a potíže, a často se stává, že duchové se dotknou různých lidí a tak či onak jim pomohou.“

(…)

„V průběhu konstelace i šamanského rituálu splývají hranice mezi minulostí, přítomností a budoucností. Mrtví stojí vedle živých a mluví. Jsou přítomni bývalí partneři, najdou se ztracené děti a lze je obejmout. Rodinnou konstelaci postavíme, jen když upustíme od lineárního pojetí času. Během konstelace proudí léčivá energie skrze pohyby zástupců, kteří se různě přemisťují tak dlouho, dokud nenajdou místo, na kterém se cítí silní a vyrovnaní. Je úchvatné, jak se pocity jednotlivých zástupců změní, přesune-li facilitátor jednoho či dva členy rodiny na jiné místo. Jakmile se změní pozice jednoho nebo dvou zástupců, změní se zároveň i celé pole energie oné rodiny a z určitého pohledu se octnou všichni její členové v novém postavení. Opatrnou manipulací zástupcem v prostoru se léčebný účinek dostaví u všech. Rozdílem času proti prostoru jsou konstelace pevně zasazeny po boku šamanského rituálu.“

(…)

„Jazyk, jehož se při konstelacích používá, má archaický ráz, podobně je tomu i v šamanismu. Místo běžné konverzace se při šamanském obřadu odříkávají pouze modlitby a vzývající formule. Vznikne-li po delším soustředění napětí, může je šaman odstranit nějakým žertem, aby se všichni na chvíli zasmáli. Potom se znovu pokračuje v modlitbách. Během obřadu se hovoří zvláštním jazykem, kterému se říká „šamanův“. I v konstelaci hovoří zástupci jiným než běžným hovorovým stylem. Léčivé pohyby, které navrhne facilitátor jsou umocněny větami, které přednáší. Tyto věty nejsou typem narativních vět, jichž se používají k vyprávění příběhu, jejich ráz je nadčasový a archaický. Otec, který nikdy nebyl schopen přijmout své dítě, otevře oči a je vyzván, aby řekl: „Vidím tě teď jako své dítě“. Muž, který ublížil svému sourozenci a náhle uzří, co způsobil, řekne: „Teď vidím tvoji bolest“. Umírající žena dokáže ukončit boj se smrtí a přijmout svůj osud a je schopna smrti říci: „Svoluji“. V kontextu konstelace nesou tyto věty mimořádný emocionální a duchovní náboj a všichni přítomní jsou hluboce pohnuti. Podobně se zdá, že prosté modlitby šamanského rituálu jakoby nabíjely atmosféru a dotýkaly se srdcí všech přítomných. V šamanismu i v konstelacích se řeč nepoužívá k vysvětlování, ale k léčbě.“

Oficiální stránky Daana van Kampenhouta
Rozhovor s Daanem van Kampenhoutem
Recenze knihy s úryvky