admin | 04.03.2009

Podívejme se na to, co nazýváme prožitkem.

Známý indický mudrc Ramana Maháriši stále dokola upozorňoval na jednu podstatnou věc, a sice abychom poznali, kdo jsme. Abychom pátrali a zjistili, kým nebo čím jsme, co je naše Já.

Jenomže pokud se opravdu bedlivě díváme a hledáme, zjišťujeme, že nic nenacházíme. Vidíme jen hromadu vjemů v nepopsatelném pocitu vědomé existence. A proces hledání je jedním z toho, co se v tomto vědomí odehrává. Je to nám známý a otřepaný příběh o filmu a plátnu, ve kterém zběsilý kovboj krotí a chytá své nesnesitelné a nechtěné hřebce ego a mysl. Toto ho velmi unavuje, frustruje a modlí se, aby byl z této kovbojky navždy vysvobozen, hledá kouzelný čudlík, který vše jemně vypne a změní. Co je však na dívání se na kovbojku tak strašného?

O tomto je také následující článek. Byl totiž jednou jeden Ind, kterému se říkalo Papádží a ten se jednoho dne setkal s Mahárišim, další člověk jménem Isaac Shapiro se pak zase pro změnu setkal s Papádžím, který mu to prý v klidu vyjasnil.

A milý Isaac nás teď stejně jako Maháriši navádi ke zkoumáni, na konci kterého jednoduše zjistíme, že mezi tím, co je uvědomováno a principem uvědomování ve skutečnosti žádný rozdíl není, že vše je jen láskou a moudrostí Jediné Skutečnosti – Já.

Isaac Shapiro se následně stal "učitelem" Gai, s kterým se můžete setkat u nás v Domě osobního rozvoje MAITREA na přelomu dubna a května . Možná, že některé z Vás k tomuto setkání inspiruje i následující článek. Podívejme se na to, co nazýváme prožitkem.

Issac Shapiro:

Celý vesmír, život, čas, prostor, naše rodina, naši známí, to vše je v tomto okamžiku jednoduše prožitkem. Prožíváme vše zmíněné skrze pětici smyslů, a proto říkám všem prožitkům vjemy. Těmto vjemům jsou pak dávána jména a tvar a to díky naší schopnosti myslet a rozlišovat.

Zastav se teď na moment a jen prožívej vše, co prožíváš jako různé vjemy.

Všimni si, že to, co prožíváš a vnímáš se mění každým okamžikem, a proto to nelze popsat. Protože, abys mohl popsat tvé prožívání Přítomnosti, musel bys hovořit strašně dlouho a o velkém počtu věcí. A než bys to stihl/a popsat, tak už bys zas prožíval/a a vnímal/a něco jiného.

Všimni si, zda když vnímáš tímto způsobem, aniž bys se snažil/a počítat a hodnotit vše co vnímáš, zda je tu pocit hranice mezi tebou a tím co vnímáš.

Všimni si, že si obvykle myslíme, že dokážeme popsat naše prožívání, a že v tomto názoru je ukryt pocit 'já". Všimni si, že v tom, že se snažíš popsat své vnímání a v té aktivitě se objevuje něco, co dává pocit kontroly nad tím, co je vnímáno.

Teď si všimni, že si jsi vědom/a jakéhokoliv prožívání. Toto vědomí je už zde. Zatímco jsi tímto vědomím, zkus toto vědomí popsat. Zjistíš, že to není možné. Kde je? Všude. Jsou tu nějaké hranice? Nejsou. Co je v tom vědomí? Všechno. Máme tu tedy dvě slova – vědomí a prožívání, ale jsou to opravdu jen slova. Nedokážeme popsat ani jedno z nich.

Podívej se, jestli je tu nějaká hranice mezi vědomím a prožíváním. Máme schopnost zpředmětnit prožívání a tak se zdá, že je tu nějaký pozorovatel a to co je pozorováno (vnímáno). To vytváří pocit "já". Takto zjišťujeme, že tento pocit "já" je činností a reálně neexistuje. Hned jak tato činnost mizí, jako například v hlubokém spánku, tak mizí také pocit "já".

Jakmile nechceme prožívat to, co prožíváme, toto nechtění je také prožíváním a přidává další vrstvu do směsice prožívání. Toto nechtění však ruší jinak "bezproblémové" prožívání a my si dokonce myslíme, že chceme-li něco jiného, že toto chtění pomáhá. Často si tohoto procesu ani nevšimneme, jak jsme do něj permanentně zataženi.

Čeho si můžeme na našem prožívání všimnout je to, že se neustále mění. Když nechceme prožívat to, co právě prožíváme, tak to různě kouskujeme do fiktivních neměnících se a stálých částí, které pak popisujeme a rozebíráme.

Prověř si, zda to, do čeho chceme naše probíhající prožívání změnit vlastně existuje. Neexistuje a proto to není důvod to dělat. Jediné lidské drama, které existuje je právě to, že nechceme to, co právě prožíváme a vnímáme. Je to tak?

Všimni si, že To, co teď vnímá a prožívá nemá žádné hranice a není ničím, co je vnímáno. Někteří tomu říkají Nic. Je to nepopsatelné a nemá to ani začátek ani konec. Není to velké ani malé a je v tom zároveň vše co existuje.

Jak řekl jeden mudrc (Nisargadatta Mahardž): "Když vím, že jsem ničím, je moudrostí a když vím, že jsem vším, je láskou a mezi těmito dvěmi se odehrává můj život."

—————————————————————————————————-

Volně přeloženo z http://www.isaacshapiro.de/librarypages/library_awareness.html

Setkání a Esenciální léčení s Gaiou, přečtěte si více zde.