jsila | 22.02.2007

Jak může mysl uzdravit srdce. S úvodem Jeho Svatosti dalajalmy. Columbus 2001. 294 s.

Vypráví se, že alchymisté pátrali po magickém kameni mudrců, jehož pomocí lze proměnit olovo ve zlato. Olovo a zlato představují ve filozofickém pojetí alchymie metaforické názvy vnitřních stavů: alchymie se tak stává disciplínou, která se zabývá psychologickou a spirituální transformací. Alchymisté pochopili, že tajemství, po kterém pátrají, neexistuje vně, ale uvnitř lidské psyché. Některé alchymistické školy přirovnávají náš obvyklý stav mysli k uhlíku a čisté vědomí k diamatu. Nelze najít odlišnější materiál než uhlík a diamant, ale oba jsou jen různé formy uhlíku. Tak jako diamant může vzniknout transformací uhlíku, tak i jasné vědomí se může zrodit z duševního zmatku. ….slovo alchymie popisuje lépe než kterékoliv jiné slovo integraci vědomého vnímaní s emocionalitou. Alchymie akceptuje vše, co je v „kotlíku“ aniž by se to snažila přebírat a třídit – i to negativní je součástí učení a hojení.

Vědomé vnímání znamená, že vidíme věci takové, jaké jsou, a nesnažíme se je změnit. Smyslem je pochopit naše vlastní reakce na rušivé emoce, ale dát pozor, abychom nezavrhli emoce jako takové. Vědomé vnímání může změnit způsob, jakým chápeme a interpretujeme své emocionální stavy, ale v žádném případě je nemusí eliminovat.

V emoční alchymii se skrývá prostý, ale geniální tah: pojmout veškeré zkušenosti jako součást transformačního procesu a učinit je předmětem vědomého vnímání.