| 30.04.2007

V České republice právě vyšla tvoje kniha Obrazy duše, která pojednává o propojení šamanismu se systemickými a rodinnými konstelacemi. Spojení na první pohled velmi netradiční, ale na první prožitek velice intenzivní a silné. Co podle tebe může šamanismus přinést do práce s rodinnými konstelacemi"?

V šamanismu je spousty přímých znalostí o vlastnostech duše a o tom, jak ji léčit. Hodně vedoucích konstelací nemluví při své práci o duši a když už používají slovo „duše“, mluví o něčem neznámém, o něčem ohromně velkém, specielním a mysteriozním. V šamanské tradici je duše daleko blíže, poznatelná, konkrétní. Proto může být duše součástí léčících procesů - jako něco, co potřebuje vyléčit, stejně jako něco, co může přinést léčení. A také je v šamanské tradici důležité uvědomnění si požehnání, které k nám přichází z vědomého spojení s našimi předky.

Kdy si objevil syntézu mezi rodinnými konstelacemi a šamanismem?

Se šamanismem jsem se setkal v roce 1979, s rodinnými konstelacemi poprvé v roce 1998. Účastnil jsem se semináře, který tehdy vedla Gabrielle Borkanová, a konstelace a jejich hojivý účinek na mě silně zapůsobily. Začal jsem si dopisovat s Bertem Hellingerem, zakladatelem rodinných konstelací a zúčastnil se řady jeho seminářů a zbytek je popsán v mé knize Obrazy duše, která u vás právě vyšla :-)

Ano. V této knize si mimo jiné napsal, že šamanismus je něco jako druh „spirituálního jazyka“. Co si tím myslel?

Když mluvíme o vzorcích, kterými rozpoznáváme naše chování a dění ve světě, zkoušíme najít slova jak vyjádřit to, co vnímáme. Můžeš mluvit o vlastních zkušenostech jazykem psychologie, jazykem spirituality, jazykem systematického uvědomování si nebo jazykem šamanismu. „Jazyk“ znamená soubor myšlenek, které jsou společně propojeny skrz logické vzorce chápání. Ale co je logické pro jeden systém, není automaticky logické pro ten další. Takže, jazyky se liší..

Jak jsi našel svoje učitele šamanismu?

Jak si našla svoje přátele? Nemůžeme mluvit pouze o hledání, jednoduše je jeden den potkáš, někde... Polovinu lidí, kteří se stali mými učiteli jsem prostě potkal náhodně, nehledal jsem někoho, aby se stal mým učitelem. Ostatní jsem poznal, protože jsem o nich slyšel, tak jsem jim napsal dopis nebo jsem jim zavolal a ten kontakt se postupně vyvinul do jakéhosi „učitelsko-studentského vztahu“. Ale neplánoval jsem to dopředu.

Šamanské rituály se dějí v jakémsi „mýtickém čase“. Rodinné konstelace pracují s teorií informačního pole, což je pravděpodobně ta samá věc, pouze jinak nazvaná. Co přesně se ale děje během šamanských obřadů, v šamanském prostoru?

To, co se děje v šamanském prostoru je hlavně modlitba. To je ta nejdůležitější věc - přitahuje, udává směr, vede a léčí duši.

Vím o tobě, že hodně pracuješ s potomky židů, zpíváš jejich písně a modtliby. Co tě tam přitahuje?

Já jsem žid a to jsou moje písně. Nejsem tam přitahován, ale už se tam nacházím. Ty písně přicházejí od mých předků a od mé vlastní duše. Všechna zranění kmenové duše židů jsou části mojí vlastní duše a tak trochu zkouším přispět k léčení nebo nacházení cest, jak s těmito zraněními zacházet.

Kdo tě ve tvé práci nejvíce ovlivnil?

Z pole šamanismu to byli: Wallace Black Elk (Lakota), Everett Burch (Southern-Ute), Ailo Gaup (Sami) a další. Ze židovského prostředí: Rabbi Zalman Schachter Shalomi, a duch Baal Shem Tov. A při práci s konstelacemi to byl Bert Hellinger. Ačkoliv moje práce vypadá velmi rozdílně od jeho stylu práce, Bert Hellinger pro mě otevřel velice důležité dveře. A mnoho dalších lidí mě ovlivnilo, nepřestávám se učit.

Je ve tvých seminářích něco speciálního, na co ty osobně kladeš velký důraz?

Modlitby jsou pro mě velmi důležitým faktorem během práce a při léčení. A písně, které zpívám se svým bubnem jsou velice specifickým elementem, který mě odděluje od ostatních lidí, jenž pracují s konstelacemi. V podstatě je moje práce více o rituálech, než o konstelacích.

Poslední otázka Daane. Loni jsi byl v České republice hostem na 2.konferenci systemických konstelací a měl jsi zde jednodenní seminář. Začátkem května si zavítal zpět ku příležitosti vydání tvé knihy a vedl zde víkendový workshop. Jak se ti tady pracuje? Je něco specifického na českém publiku?

Každá země má rozdílnou „příchuť“, rozdílnou řeč těla, rozdílné vyjadřování. Všiml jsem si, že lidé tady příliš nepoužívají velká a dramatická gesta během konstelací. To, co se děje, jako by drželi v sobě, ve vnitřním prostoru každého člověka. Každá kapka slzy, která přichází, se tvoří v opravdové hloubce, zevnitř, ne z nějaké pózy.

Děkuji ti za rozhovor.