Vladimír Václavík | 10.04.2007

V roce 2001 byla zpracována první verze Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Byl to důležitý krok pro změny v českém školství a předškolní pedagogové mají velkou zásluhu, že změny ve vzdělávání byly zahájeny už v počátku na úrovni jednotlivých mateřských škol.

Mezi těmi, kdo se jako první chopili příležitosti využít svobodné prostředí pro uplatnění vlastní pedagogické koncepce, byli příznivci pedagogického odkazu Rudolfa Steinera. Po četných peripetiích se díky nebývalému úsilí propagátorů waldorfského školství i mnoha rodičů, kteří chtěli tento specifický způsob výchovy a vzdělávání využít pro svoje děti, podařilo založit a postupně rozvinout několik waldorfských škol i předškolních zařízení.

V této situaci přichází se svojí publikací Táňa Smolková, aby čtenáře – zájemce o waldorfskou alternativu – informovala o vzdělávacím programu waldorfské mateřské školy. Na přibližně stovce stránek máme možnost seznámit se s východisky pedagogiky Rudolfa Steinera a jejími aplikacemi při práci s předškolními dětmi. Je však třeba zdůraznit, že publikace nemá jen informativní charakter. Čtenář se ocitá v prostředí waldorfské pedagogiky a waldorfské mateřské školy a bezděčně tak poznává duchovní atmosféru, která je právě pro tento pedagogický směr charakteristická.

Myšlenky waldorfské pedagogiky je u nás možné v předškolním vzdělávání realizovat a rozvíjet v souladu s platnou legislativou, což konkrétně znamená respektovat zásady kurikulární politiky a v tomto duchu připravit v mateřské škole školní vzdělávací program. Waldorfští pedagogové musí cítit zadostiučinění. K tomu, aby mohli pracovat podle svých zásad a cílů, už není třeba se přizpůsobovat jakémusi diktátu „shora“ (brutální a extrémní formu tohoto diktátu použil komunistický režim, který tento pedagogický směr zakázal). Naopak, cíle a záměry výchovy uvedené v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání jsou, tak říkajíc, kompatibilní s mnoha cíli a záměry výchovy v duchu zásad Rudolfa Steinera. Je obdivuhodné, jak myšlenky staré téměř sto let jsou pro přípravu školního vzdělávacího programu aktuální.

Jak autorka mnohokrát zdůrazňuje, waldorfský školní vzdělávací program v sobě nese silný náboj humanity a duchovních hodnot a nabízí zaměření výchovy na kultivaci vztahu lidí ke světu i k sobě navzájem s důrazem na životní styl, toleranci, schopnost komunikace a spolupráce. Pro pedagogické myšlení, devastované u nás po mnoho let nekompromisním materialismem, působí jako balzám výzva k pěstování zdravé duše, smyslu pro pravdivost a nezkreslené vnímání skutečnosti jako opaku rezignace, deprese nebo agresivity.

K realizaci obecně formulovaných záměrů waldorfské pedagogiky v každodenní práci mateřské školy nalézáme odpověď v jednotlivých kapitolách druhé část publikace. Autorka vytěžila maximum ze své pedagogické praxe. Pokud bychom publikaci chápali jako návod, jak napsat školní vzdělávací program vycházející z principů waldorfské pedagogiky, pak zde zájemce nalezne informace stručné, srozumitelné, výstižné. Plynulý přechod od filosofie a cílů waldorfské pedagogiky k metodám a radám pro praktické činnosti zavádí čtenáře do prostředí mateřské školy, kde se pravidelně pořádají různé slavnosti, kde děti pečou chleba, starají se o sebe při stolování, malují akvarelovými barvami, modelují ze včelího vosku, v eurytmických kreacích rozvíjejí pohybové dovednosti apod.

Jednotlivé činnosti jsou vztaženy ke vzdělávacím oblastem, jak je vymezuje Rámcový vzdělávací program. V publikaci se proto dobře zorientují pracovnice z předškolních zařízeních i všichni ostatní, kdo se předškolnímu vzdělávaní věnují a o pedagogické činnosti uvažují spíš v duchu tradičních názorů. Potřebuje-li například někdo inspirační impuls pro náplň činnosti v oblasti Dítě a jeho psychika nebo Dítě a ten druhý apod., nalezne zde potřebné náměty. Rovněž informace o slavnostech, které vycházejí z tradic našeho kulturního okruhu a které dávají rámec životu ve waldorfské mateřské škole, jsou inspirativní.

Závěrečná část je věnována obsahu činností v mateřské škole v jednotlivých měsících – od září do června. Je známou věcí, že v každodenním stereotypu trápí někdy učitelky a učitele otázky, jak pracovat jinak. Z tohoto hlediska může waldorfská pedagogika inspirovat každého učitele a vychovatele. O waldorfskou pedagogiku a waldorfské školy je u nás stále zájem. Jistě i proto, že krédo těchto zařízení je shodné s názvem publikace – Dítě v úctě přijmout. Tento požadavek bohužel v mnoha vzdělávacích zařízeních hlavního vzdělávacího proudu chybí. Pokud do publikace Táni Smolkové nahlédnou i pracovníci těchto škol, kteří občas k waldorfské pedagogice zaujímají spíš zdrženlivý postoj a využijí shromážděné informace jako inspiraci pro svou práci, nebo alespoň jako podnět přemýšlení, byl záměr autorky a vydavatelů přispět k informovanosti o waldorfské pedagogice víc než splněn.

PhDr. Vladimír Václavík, Ph.D.