Kateřina Komorádová | 16.01.2012

O tom, jak může zakroucená slámka – brčko - pomoci v léčbě neurovývojových odlišností u dětí a dospělých, jsme si povídali s Janou a Paulem Baptie, v tuto chvíli jedinými certifikovanými terapeuty a lektory HANDLE přístupu v České republice, a Cathy Stingley, evropskou oblastní ředitelkou vzdělávání této metody.

Samotnému povídání o tzv. bláznivé slámce ale nejdřív předcházelo samotné představení této metody. Takže co to vlastně HANDLE přístup je?

Cathy (C): Název HANDLE je akronym, zkratka ze slov Holistic approach to neurodevelopment and learning efficiency (holistický přístup k neurovývoji a efektivitě učení, pozn. red.) Je to velmi podrobný přístup, který se dívá na celého člověka od početí až do současnosti a s jeho předpoklady a ambicemi do budoucnosti. Dívá se na jeho rodinné, školní a pracovní prostředí, na jeho neurologické systémy, zrak, sluch, trávení, imunitní systém apod. Není to pouze technika, ale celkový přístup se svou vlastní filosofií a způsobem myšlení. Pracuje s vývojem nervového systému a jak to ovlivňuje naše každodenní chování. Týká se učení, které každý z nás dělá každý den. Pracujeme s tématem efektivity; ne abychom toho stihli co nejvíc, ale jestli máme na konci dne také energii na to, co nás baví. Učíme lidi, jak rozpoznat známky stresu, jak ho omezit a jak zasáhnout, když už ve stresu jsme. Pracujeme s lidmi všech věkových kategorií a s lidmi s jakýmikoliv obtížemi.

Tedy nejenom s lidmi s diagnostikovaným autismem?
C: Nejenom s nimi. Pracujeme s lidmi, kteří mají potíže s koordinací nebo organizací věcí, ale i s těmi, kteří mají skutečně nějakou diagnózu, ať už je to autsimus, aspergerův syndrom nebo psychické potíže. Součástí filosofie HANDLE přístupu je jemně posilovat naše neurovývojové systémy a rozvíjet naši schopnost rozpoznat, kdy jsme ve stresu. A také abychom si uvědomili, že systémy, které jsou ve stresu, se neposilují, ale naopak uzavírají. V tomto přístupu se snažíme nikoho neposuzovat a nedělat rychlé závěry o chování lidí a o tom, co vidíme, ale spíš se snažíme pochopit důvody, proč se někdo chová tak, jak se chová. HANDLE přístup je také maximálně flexibilní: při vytváření konkrétního programu pro klienta, při utváření pracovního prostředí... Když k nám přijde klient, se kterým jsme byli domluveni, že budeme pracovat u stolu, ale on se potřebuje hýbat, sedět u maminky na klíně nebo třeba na podlaze, přizpůsobíme úkoly tomu, co právě potřebuje.

Na začátku jste mluvila o šíři záběru HANDLE přístupu, co se týká stavu klienta. Všímá si pouze jeho současného stavu, jak se chová teď a tady, nebo zohledňuje i jiné vlivy nebo třeba tahy z minulosti, jako to dělají jiné metody, například rodinné konstelace?
Jana (J): Určitě se díváme na klientovu minulost, jaká je jeho rodina, v jakém prostředí žije a co se dělo v jeho životě. Ale nezbytně to neřešíme tolik v psychologické rovině, jako třeba právě rodinné konstelace. Snažíme se lidem, se kterými pracujeme, dát podporu, to určitě, ale spíš pracujeme s nervovým systémem jako takovým.
Paul (P): Pracujeme s nervovým systémem a jak říká Jana, rodina je velmi důležitá. Když jsou v ní problémy, hádky a stres, může to znamenat, že klient nebude dělat s HANDLE přístupem takové pokroky, protože má náročné rodinné prostředí. Není to sice úplně oblast našeho zájmu, ale když zjistíme, že situace v rodině není lehká, snažíme se diplomaticky naznačit, že se do HANDLE může zapojit každý člen rodiny. Třeba každý může používat slámku, což je jedna z domácích aktivit, která každému něco přinese! A navíc klient vidí, že to je normální a že to mohou dělat všichni!
J: Ano, do programu se může zapojit každý člen rodiny. A tak, jak tyto aktivity pomáhají organizovat nervový systém samotného klienta, dítěte, tak to přeneseně pomáhá nejenom každému jednotlivci v rodině, ale i jí jako celku. Protože všichni mají nějakou společnou aktivitu, mají něco, co je spojuje. Někteří rodiče jsou rádi, že konečně mají něco, co mohou dělat dohromady se svým dítětem.
C: Měla jste svou otázku na mysli minulé životy a jejich vliv?

Také, protože pokud přijmeme, že tu existuje něco, co nás ovlivňuje z minulosti, tak si myslím, že se to může projevit třeba tím, jak naše nervová soustava reaguje na určité podněty teď, v současnosti, například na oheň ...
C: Když s někým pracujeme, zajímáme se o historii současné rodiny a je možné, že se během toho dostaneme i k předkům. Ale není to příliš do hloubky. Spíš nás zajímá vývoj člověka od jeho početí a v době těhotenství a dál. HANDLE přístup je v mnoha oblastech založen na vědeckých výzkumech nervového systému.

MŮŽEME DĚLAT VÍC NEŽ JEN POKRČIT RAMENY

Jano a Paule, jak HANDLE přístup ovlivnil právě váš život?
P: HANDLE je pro mě skvělou metodou. Na úplně prvním kurzu, v Anglii, jsem byl v době, kdy jsem už dvanáct let pracoval jako učitel. A na kurzu jsem viděl, že to jde i jinak! Pracoval jsem s dětmi, pro které bylo těžké být v klidu a dávat pozor, a měl jsem pocit, že pravděpodobně nebudou úspěšné. Ale nikdo nevěděl, co s tím dělat. Třeba když měl někdo potíže s angličtinou, říkalo se „jen víc angličtiny, víc výuky.“ Myslím, že pro spoustu dětí byla škola jenom mučení. A tehdy stačil jeden víkend, poznal jsem Cathy a najednou se objevila nová cesta, že něco můžeme dělat! Že nemusíme jenom pokrčit rameny a říct „škoda, nejde to...“ A že můžeme tímto přístupem řešit nejenom malé věci, třeba noční pomočování dítěte, ale i větší potíže, třeba autismus.

Jak je to dlouho, kdy vám jeden jediný víkend změnil život?
P: (přemýšlí) Pět let jsem tady (Paul je původem Angličan, pozn.red.), takže už to je šest let. HANDLE je důležitý pro mě osobně. Nemám žádnou diagnózu, myslím si, že nejsem úplně hloupý, mám dva magisterské tituly, ale pořád mám nějaké problémy. Jsou ale daleko lepší než před lety, díky aktivitám a cvičením. Podobně se zlepšila i moje organizace, ale úplně nejlepší je, že psychicky jsem daleko lepší člověk.... Dřív jsem byl hodně impulzivní, hlavně, když jsem byl ve stresu a pod tlakem. Neuměl jsem se zastavit a popřemýšlet: Je to vhodné udělat? Právě teď? Počkej chvíli, co když to bude lepší udělat až za chvíli...? A to je pro mě naprosto nové! Vím, že tohle umí každá žena, že to tak děláte, To je přeci jasné, Paule, že nejdřív přemýšlíme a teprve potom mluvíme ... a ne naopak (směje se). Ale pro mě to bylo něco nového! Protože když neznáme jiný způsob, tak to jinak neumíme.
Je to fakt bezva, nejenom pro ostatní, protože nedělám tolik faux-paux (usmívá se), ale i pro mě samotného, protože nejsem tolik ve stresu... Pro mě to je bez diskuse, každý den cvičím a HANDLE přístupu sto procentně věřím.

Co HANDLE a vy, Jano?
J: S HANDLE přístupem jsem se seznámila v roce 2002 nebo 2003 v Anglii, kde jsem pracovala v jedné rodině s chlapcem, který měl diagnózu autismu a byl vzdělávaný doma. Jednou z věcí, které měl zařazené ve svém programu, byl kromě Son-Rise programu, který znáte (rozhovor s jeho lektorkou Caroline Kaiser jsme uvedli v květnovém čísle našeho magazínu, pozn.red.) , právě i HANDLE. A ten mě naprosto oslovil, protože mi začal dávat odpovědi, které jsem do té doby hledala. Proto jsem do Anglie jela, abych se něco naučila nového a přivezla to zpátky. Nakonec z toho z jednoho roku bylo sedm let (usmívá se)...
Na HANDLE se mi líbí, že dává lidem jinou možnost. Že jim říká, Ano, existuje šance a dá se něco dělat. Často totiž přicházejí rodiče s tím , že jim lékaři řekli, že „Je nám líto, ale ...“.

Vy jste v Čechách jediní, kdo HANDLE přístup provádí a školí?
J: Ano, nejenom v Čechách, ale i na Slovensku. Několik terapeutů je i ve Švýcarsku, v Německu je člověk, který se ale zatím nevěnuje té organizační práci, a nově se teď objevila skupina lidí v Polsku. Ti se chystají i školit zájemce o certifikaci v HANDLE přístupu a pozývají si k tomu právě Cathy. Jinak ve zbytku střední a východní Evropy jsme sami. Tady v Čechách ale už máme dvě úžasné nadšenkyně, které už mají za sebou třetí stupeň vzdělání – certifikační kurz pro HANDLE screenery.
P: Výhodou je, že když už školíme sami kurz Úvod do HANDLE přístupu, můžeme vést kurzy v češtině. Zároveň ale oba umíme anglicky a já i německy, takže si myslím, že do budoucna by tady v Praze neměl být problém vést kurzy pro kohokoliv. Třeba i pro cizince, ať už pro ty, kteří žijí v Praze, nebo pro ty ze zahraničí.

S jazykovou bariérou tedy asi problém nebude. Co když jsem ale maminka, která chce se svým dítětem pracovat pomocí HANDLE přístupu, ale nemám žádné podrobné znalosti o anatomii člověka nebo jeho nervovém systému...?
C: Zájemci o vzdělání v HANDLE přístupu musejí splňovat alespoň jeden ze tří požadavků: buď mají vysokoškolské vzdělání, v jakémkoliv oboru, nemusí být lékařské, nebo mají praktické zkušenosti s prací s lidmi, kteří mají nějaké odlišnosti, nebo mají takového člena ve své rodině, a tím pádem mají životní zkušenosti při práci s takovými lidmi. A i když je HANDLE přístup založen na vědeckých faktech, tak ten, kdo ho studuje a pracuje s ním, je nemusí všechna držet v hlavě a znát je, ale daleko důležitější je schopnost pozorovat klienta a zjišťovat, proč dělá to, co dělá, a jak mu můžeme pomoci. Není to o tom, že bychom museli znát všechnu teorii.
Postupně naše studenty učíme, aby se dívali jinýma očima a aby hledali, co je důvodem klientových obtíží, a snažili se to vyřešit. Učíme je o důležitosti organizovaných a rytmických aktivit a jaký vliv mají na organizaci nervového systému. O důležitosti propojení vnitřního a vnějšího prostředí, do čehož spadá i téma výživy a vstřebávání živin. A tohle všechno je učíme prostřednictvím výuky o jednotlivých neurovývojových systémech.
J: To se týkalo vzdělávání certifikovaných poskytovatelů HANDLE přístupu. Pokud chcete používat HANDLE jako maminka se svým dítětem, nemusíte mít žádné odborné vzdělání. Můžete se zúčastnit kurzů nebo můžete pracovat přímo s námi, se mnou a Paulem. Vytvoříme pro vaše dítě individualizovaný program aktivit a naučíme vás, jak je máte provádět. Dáme vám také doporučení ohledně výživy, případných úprav prostředí a podobně.

CO SE MŮŽEME NAUČÍT DÍKY "BLÁZNIVÉ SLÁMCE"

V tu chvíli se čas, který jsme měli k dispozici v prostorech v centru Prahy, vyčerpal, takže zbytek rozhovoru jsme dotočili přímo na ulici.
C: Tak přesně tohle je HANDLE! Flexibilita v akci...! (směje se)

Jak si HANDLE představit prakticky? Mluvili jste o celé řadě „aktivit“... Co je to třeba ta slámka, na kterou už přišla řeč?
P: Je to pro lidi zajímavé, vždycky se ptají Co vlastně děláte?! Musíme být opatrní při popisu aktivit, protože se může stát, že je člověk nebude provádět správně. A také když není poučený o známkách stresu, tak nepozná, kdy má dost a kdy je dobré s aktivitou přestat. Protože naše nervy jsou citlivé. Takže víc a víc a víc je dobré pro naše svaly, ale ne pro nervy. Proto si to snažíme hlídat. Když lidé projdou kurzem, tak už to vědí.
J: Je pravda, že všechny aktivity nevysvětlujeme každému. Ale můžeme vám říct pár příkladů pohybových aktivit, které používáme. Jak už Cathy říkala, rytmický a organizovaný pohyb organizuje mozek a nervový systém. Protože všechno, co děláme, je pohyb. A většina toho pohybu je nějak organizovaná, má nějaký rytmus: řeč, chůze, lezení, zpívání... Možná to pozorujete sama na sobě, že když si zazpíváte, tak se cítíte lépe, více toho zvládnete…

Stoprocentně.
J: I když jsou HANDLE aktivity pro mnoho z nás jednoduché, když je ukážeme jiným lidem, kteří jinak zvládnou spoustu věcí, mohou být pro ně náročné. Třeba proplést jednotlivé prsty. (proplétá prsty rukou) A někteří dospělí lidé, kteří přicházejí na naše kurzy, tohle třeba nedokážou. A teď k té slámce. Říkáme jí bláznivá slánka a ona se tak v originále skutečně jmenuje (Crazy Straw, víc o ní najdete zde, pozn.red.) Její zvláštnost je v tom, že je zakroucená a užší... (Paul odbíhá do auta, odkud vytahuje slámku a ukazuje mi ji)

K čemu je tato aktivita s bláznivou slámkou?
J: Jejím cílem je posilovat svaly v obličeji, které potřebujeme nejenom pro artikulaci, kousání, žvýkání, polykání, ale i sladění rytmu dechu a řeči. Zároveň tím, že posiluje kruhové svaly kolem úst, posiluje i kruhové svaly kolem očí a svaly, které ovládají naše svěrače. Takže tahle aktivita může pomoci lidem, kteří mají problémy s inkontinencí nebo už zmiňovaným nočním pomočováním u dětí. Je také důležité, abychom posilovali nejenom svaly, které zapojujeme při sání, ale i ty při foukání. Abychom všechny svaly dostali do rovnováhy. Další HANDLE aktivitou je tedy foukání.

Takže slámkou nejenom sajeme, ale i foukáme...
J: Můžeme foukat do slámky, ale i do bublifuku, do svíčky... Při sání posilujeme svaly, které táhnou naše oči dovnitř, a při foukání se posilují svaly, které táhnou naše oči ven. Takže zase další spojení mezi systémy...
C: Není to fascinující, jak jsme jako lidi uspořádaní? Jak reflexní aktivity, které provádíme na začátku života automaticky a které jsou reflexivní, třeba to sání při kojení, nám nejenom umožňují se najíst, ale také nám pomáhají organizovat náš nervový systém?
J: A právě tahle propojenost je podstatou a hlavní myšlenkou HANDLE přístupu. Hledat, jak jsou všechny systémy navzájem propojené a jak se ovlivňují. Například jak to, že nekoušu, může způsobit, že mám problémy se zažíváním a nepravidelnou stolicí. Což může vést k hromadění toxinů v těle a to může ovlivňovat náš nervový systém… Je to prostě úžasné, jak je to všechno propojené...
C: Jo, to je! To je to, co na HANDLE milujeme! (směje se) A to je jenom jeden maličký příklad...