Železářská výheň s výrazně vypálenými stěnami je pozůstatkem po výrobě železa v 11. – 12. století.

Dům se nalézá na ploše vyšší úrovně staroměstského sídelního areálu, jehož počátky osídlení a rozvoje spadají do 11. až 12. století a jsou spojeny s utvářením sídlištního prostoru kolem ústředního tržního místa a náměstí pozdějšího Starého Města a knížecího dvora a celnice v prostoru dnešního Ungeltu (Týna).

Během archeologického výzkumu, který proběhl při rekonstukci domu se nalezly pozůstatky nejméně dvou jámovitých výhní pyrotechnologické povahy (železáři), dokládající práce s kovem.

Uloženiny a výplně objektů obsahovaly početnější movité nálezy. Dominantní zastoupení měla keramika, v menšině se vyskytovaly předměty ze železa (čepele nožů, torza zdobených ostruh a několik podkov).

Určitou raritu představoval drobný zlomek kobaltově modrého skla z duté nádoby, zdobené zlatem a emaily, náležející bezpochyby mezi importy z Předního východu (Byzanc) nebo drobný přeslen z ovručské břidlice (dnes Ukrajina).  

Zlomek sytě modrého skla zdobený zlatem a emaily z 12. století z oblasti Předního východu patrně Byzance.

Písemné prameny prvně dokládají existenci domu k roku 1361 a roku 1499 je poprvé doloženo označení U černého jelena. V roce 1591 se též objevuje název U Ruků. V roce 1725 je dům uváděn jako dvoupatrový, dobře postavený z kamene, se dvěma sklepy. V přízemí byla prádelna a klenutý pokoj, sedm kvelbů, klenutá stáj pro šest koní a dvůr. V prvním patře byly do ulice orientovány tři pokoje, z nichž jeden byl klenutý. Do dvora se obracely čtyři pokoje, tři komory, kvelb, čtyři kuchyně a síň. Ve druhém poschodí pak jeden pokoj a dvě komory do dvora.

Od roku 1774 se dům nazýval také U modrého jelena. V roce 1780 proběhla patrně přestavba a zvýšení zadního traktu domu na tři patra. Přední budova zůstala jednopatrová s podkrovím až do demolice v roce 1898.

Ještě před demolicí provedl částečný průzkum domu architekt Karel Fiala. Významné je především objevení románské zaklenuté prostory situované v nároží původního domu. Lze předpokládat, že alespoň část místnosti sklepů je zachována pod chodníkem a dlažbou před dnešním domem.

Celý záznam z archeologického průzkumu a fotografie dalších nálezů naleznete na stránkách Národního památkového ústavu.